Když hovoříme o evropských hudebních obdobích, stále se vracíme k stejným základním obdobím. Tato období jsou jako kapitoly historie, které definují různé styly hudby a dokonce i techniky, které byly použity k jejich vytvoření. Pokud se zajímáte o hudbu, je dobré mít dobrý přehled o tom, jaké hudební období dohlíží na vaše oblíbené skladby. Proto je důležité si uvědomit, jaké hudební období jdou za sebou.
Začneme s obdobím středověku, které trvalo od roku 476 až do roku 1430. Toto období bylo založeno na klasickém zpěvu, tzv. Gregoriánském chorálu. Tento zpěv byl doplněn o různé nástroje, včetně loutny, arfy a příčné flétny.
Poté následuje období Ars antiqua (1250 až 1320). To bylo období, kdy se lidé začali více zajímat o hudbu, kterou skládali. Začali vytvářet a zdokonalovat různé způsoby skládání a aranžování skladeb. V této době se také objevily první kontrapunktické techniky, které byly důležitou součástí hudby, kterou skládali.
Následuje Ars nova (1320 až 1430), období, které se považuje za nejdůležitější v rámci středověké hudby. V této době se objevila nová technika, která se nazývá „measured music“ (měřená hudba). Tato technika byla klíčem k vytváření složitějších skladeb s harmonickým laděním a měřenou rytmikou.
Poté následuje období renesance (1430 až 1600). Toto období bylo charakterizováno novými technikami skládání hudby, včetně kontrapunktu, polyfonie a konsonance. V této době se objevila i nová technika, která se nazývá homorhythmické zpívání.
Následuje období baroko (1600 až 1750). Toto období bylo charakterizováno rozsáhlými skladbami se složitými aranžmá a strukturami. Tyto skladby byly často doprovázeny orchestrálními nástroji a trvaly až několik hodin. Kromě toho se v této době objevila i nová technika, která se nazývá „da capo arias“ (zkrácené árie).
Následuje období klasicismu (1750 až 1820). Toto období bylo charakterizováno jasnými rytmy a strukturami, které se často řídily pravidly, jako je například sonátová forma. Důležitou součástí této doby bylo také vytvoření některých základních stylů, jako je například sonáta, symfonie, koncert a opera.
Následuje období romantismu (1820 až 1900). V této době se začaly objevovat nové techniky skládání, které byly vysoce emotivní. Mnoho skladeb se v této době zaměřovalo na lidskou duši a zobrazovalo silné pocity.
Následuje hudba 20. století (1900 až 2000). Toto období bylo charakterizováno novými technikami skládání, včetně atonality, polyrytmu a impresionismu. V této době se také objevilo obrovské množství nových hudebních žánrů, jako je jazz, rock a pop.
Posledním obdobím je současná klasická hudba (od roku 1975 do dneška). Toto období je charakterizováno novými technikami skládání a novými žánry, jako je například minimalismus, elektronická hudba a nová hudba.
Jak je vidět, existují mnoho hudebních období, která jdou za sebou. Každé z těchto období mělo svůj vlastní hudební styl a techniky, které byly použity k vytváření skladeb. Učení se o těchto hudebních obdobích je velmi užitečné, protože nám to umožňuje porozumět hudbě, kterou posloucháme. Díky této znalosti můžeme více porozumět různým hudebním žánrům a dokonce i samotnému procesu skládání hudby.
